Historie masáže
Masáž patří k nejstarším léčebným a relaxačním prostředkům v historii lidstva. Byla zřejmě používána už v pravěku. Nejstarší písemné památky o masáži pocházejí z Egypta, Číny, Indie a Řecka. Také otec lékařů Hippokrates před více než 2000 lety věděl, že masáží lze napjaté svalstvo uvolnit a naopak ochablé utužit. Znal i její příznivý účinek na činnost cév, nespavost a celkovou duševní pohodu. Rovněž je již od nejstarších dob známé využití masáže k odstranění únavy a k celkovému osvěžení. To potvrzují poznatky dávných cestovatelů a mořeplavců, které získali od domorodých kmenů v různých částech světa. V Orientu je již odedávna masáž zařazována do běžné denní hygieny.
Původ slova masáž je odvozen z řeckého "massó", což znamená mačkati, hnísti. Slovní kmen se objevuje ve francouzském slově "masser", který má v podstatě stejný význam. Kmen slova masáž je možné najít i v hebrejském slově "mašeš". v arabském "mas", v latinském "massa" a v sanskrtu "mach", což většinou znamená tříti, mazati.
K masážim se na různých místech používalo různých prostředků. Staří Egypťané měli v oblibě vonné masti a směsi nilského bahna v oleji. V Řecku byli zápasníci masírováni olejem smíchaným s velmi jemným pískem a pryskyřicemi z různých dřev a plodů. Staří Slované zase používali při masáži březové a dubové větvičky, kterými se tepali. Tělo si natírali mastmi nebo výtažky z rostlin svařenými v oleji nebo smíchanými s medvědím, vlčím, či jiným živočišným tukem. Masáže používaly v dávnověku i ženy jako prostředku k obnovení duševních a fyzických sil a především ke zdokonalování a udržování osobní krásy.
V tradičních kulturách, zvláště v Orientu, se považuje za přirozené, že lidé všech věkových skupin využívají hojně blahodárného účinku masáží. V západních kulturách se masáže rozšířily teprve v posledních letech v důsledku nejrůznějších vědeckých výzkumů, které dokládají skutečnost, že dotek jako takový má na člověka velmi příznivý účinek, neboť vždy vede k uvolnění a zároveň posiluje vitalitu člověka po stránce fyzické i psychické.